Naše služby

Centrum architektury Královéhradeckého kraje pomáhá obcím v Královéhradeckém kraji s koncepčním uchopením veřejného prostoru. Nabízí konzultačně-poradenské služby při nastavení vhodného typu architektonických soutěží, zapojení obyvatel do rozhodovacího i plánovacího procesu, zavedení pozice městských či obecních architektů, využití umění ve veřejném prostoru nebo regulaci vizuálního smogu. Na základě potřeb konkrétní lokality jsme schopni ve spolupráci s odborníky připravit plán tzv. na klíč.

Každý se zmíněných kroků napomáhá k rozvoji komfortních a krásných obcí, které fungují v širším slova smyslu úsporně, otevřeně a udržitelně. I na venkově platí, že prostřednictvím promyšleného urbanismu a kvalitní architektury lze dosáhnout zásadních změn v kvalitě života místních a víc než kde jinde podnítit lokální rozvoj. Každé území či konkrétní místo vyžaduje jiné řešení a individuální přístup, formální pravidla zůstávají obdobná.

Potřebujete-li pomoci v některém z dotčených témat, neváhejte se nám ozvat. Úvodní konzultace a rozpracování jsou zdarma. V případě zapojení CAKHK do dalších fází projektů jsou navazující služby zpoplatněné dle konkrétní cenové nabídky.

Městský nebo obecní architekt se podílí na koncepčním uchopení rozvoje města či obce. Tato pozice tvoří odbornou podporu pro politická rozhodování. Architekt je schopen poskytnout politikům argumenty pro eliminaci záměrů s negativními dopady na zdravý a komplexní rozvoj a je zárukou naplňování dlouhodobé vize definované strategickými dokumenty. Ty jsou totiž někdy natolik pružné či obecné, že potřebují svého odborného interpreta.

Městský a obecní architekt vyhodnocuje aktuální stav a chystané investiční záměry v lokalitě, podílí se na zadávání a projednávaní strategických a koncepčních dokumentů týkajících se spravovaného území. K připravovaným aktivitám stavebníků a developerů zaujímá stanoviska a záměry s nimi konzultuje. Jedná v zájmu obce jako celku a iniciuje aktivní kroky ke zlepšení jejího prostředí a spokojenosti jejích občanů.

Žádný zákon neukládá městům a obcím povinnost pozici zřizovat. Jedná se však o odborný (a pouze poradní) orgán, který významně působí v otázkách veřejného plánování a investování ale i jako konzultant soukromých investičních záměrů s ohledem na strategické směřování obce.

Zapojit občany do tvorby veřejných prostranství nebo strategických územních dokumentů má několik zásadních výhod: záměr bude s největší pravděpodobností realizován rychleji, ušetří finance, čas, lidské kapacity, a je-li tzv. participace provedená profesionálně s jasně formulovanými cíli, finální projekt bude připravený na míru potřebám místních a může tak zásadně pozvednout kvalitu jejich života. Ti, kdo se v daném prostoru pohybují a žijí, jej znají ze všech nejlépe. Z dialogu s občany zároveň samospráva získává důležité údaje o stavu dané lokality, stoupá důvěra v instituce, obecná spokojenost a posiluje se vztah lidí k prostoru, v němž žijí.

Participativní plánování může mít mnoho podob, zahrnuje škálu metod i přístupů. Je důležité vybrat ten správný a citlivě detekovat potřeby obyvatel tak, aby byli zapojeni všichni, kterých se proces týká a povedlo se sladit jejich

názory. Zapojovat veřejnost však nelze vždy stejným způsobem. Je důležité zohledňovat lokální specifika a zvolit vhodný přístup. Nabízíme konzultaci nebo projektové řízení participace plánovacího nebo rozhodovacího procesu.

Ať se jedná o krajské město, malou obec na Rychnovsku nebo podkrkonošskou vesnici: předpokladem pro vznik kvalitní architektury je precizně připravená soutěž s férovými podmínkami a dobře obsazenou porotu. Pro větší soutěže má komplexní metodiku, vzory a jasně dané postupy zpracované Česká komora architektů. V případě menších akcí do 2 milionů Kč však existuje množství variant a kombinací. Základem úspěchu je však ve všech případech kvalitní zadání a dobře sestavený tým porotců, který dobře rozumí tématu a dokáže naslouchat potřebám vyhlašovatele.

Předností architektonických soutěží je, že se již na počátku vybírá z množství konkrétních návrhů a konceptů včetně provozních řešení. V porotě jsou zastoupeni jak vysoce kvalifikovaní odborníci, tak představitelé investora. Pro větší objektivitu se pak minimálně v prvním kole hodnotí návrhy anonymně. Soutěž sama je sice delší a nákladnější než běžné zadávací řízení,

mnohem více peněz se však zpravidla ušetří díky dobře zvolenému architektonickému, materiálovému a provoznímu řešení během výstavby a zejména v provozní fázi. Zadavatelům nabízíme konzultací investičních záměrů ve fázi příprav, pomoc s nastavením nejvhodnějšího typu soutěže, s navržením složení poroty a přípravou soutěžních podmínek a zadání a dalších soutěžních podkladů.

Soutěž o návrh je ideálním nástrojem výběru nejlepšího řešení i v rozšířených oblastech architektury, urbanismu a vizuální kultury. Může se jednat o design mobiliáře do veřejných prostor, tvorbu vizuální identity, vytváření výstavních konceptů či implementace systémů digitální správy podporujících strategie digitální transformace měst.

Základní legislativní rámec je dán zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. V případě zakázek malého rozsahu je pak prostor pro různé typy soutěží ještě širší. 

Jejich flexibilita umožňuje adaptaci na specifické potřeby a požadavky jednotlivých projektů, ať už se jedná o technické, estetické nebo organizační aspekty. Soutěže o návrh podporují dialog mezi tvůrci a uživateli veřejného prostoru, což přispívá k vytváření životaschopných a udržitelných investic.

Zároveň umožňují architektům, urbanistům a umělcům zapojit se do společenského a kulturního dialogu a přispět k formování identity a charakteru konkrétních míst.

Veřejný prostor je klíčovým prvkem každé společnosti, neboť představuje místo setkávání, interakce a sdílení mezi lidmi. Pomáhá vytvářet kolektivní identitu. Je to dynamická struktura, která se vyvíjí a přizpůsobuje potřebám a změnám ve společnosti. Význam péče o veřejný prostor spočívá v jeho schopnosti podpořit sociální soudržnost a demokratické hodnoty stejně jako vytvořit příjemná pobytová místa odolná vůči změnám klimatu. Kvalitní veřejné prostory podporují rovnost přístupu ke vzdělání, kultuře a rekreačním možnostem pro všechny vrstvy společnosti, bez ohledu na sociální status či ekonomickou situaci.

Dobře navržené veřejné prostory snoubí funkčnost s estetickou hodnotou. Kvalitní veřejné prostory by měly být otevřené, bezpečné, a přístupné pro všechny, včetně osob s různými typy omezení. Měly by podporovat udržitelnost a respekt k životnímu prostředí, a zároveň nabízet možnosti pro aktivní rekreaci i odpočinek. V neposlední řadě mají

dobře navržené veřejné prostory potenciál posílit ekonomiku regionu tím, že přitahují turisty, podporují malé podniky a zlepšují kvalitu života obyvatel. To vše jsou důvody proč věnovat pozornost péči o veřejný prostor a investovat do jeho plánování a údržby.

Umění ve veřejném prostoru propojuje jednotlivce a komunity, vyvolává diskusi, přináší emoci, provokuje myšlení a často i odkazuje na historické události či kulturní kontext daného místa. Jedná se o specifický fenomén na pomezí umění a architektury, neboť jej nelze vydělit od prostoru, ve kterém se nachází, a je s ním nutně spjatý i v čase. Veřejný prostor je dějištěm diskuze: ta by může být vedena z různých pozic, vždy však kultivovaně.

Umění ve veřejném prostoru není omezeno na galerie a muzea, ale stává se dostupným pro každého, kdo prochází městem, parkem či ulicí. To umožňuje lidem, kteří by se jinak možná nikdy nevydali do galerií, setkat se s uměním a zapojit se do kulturního dialogu. Umělecká díla ve veřejném prostoru mají také moc transformovat a oživovat místa. 

Mohou proměnit prázdné náměstí v pulzující centrum společenského života, zapomenutý roh ulice na výrazný orientační bod, nebo sterilní veřejný prostor na místo s emocemi a příběhy. Může se jednat o díla, která zůstanou v místě dlouhodobě, nebo o dočasné intervence, které mohou nabývat různých forem.

Kromě iniciace vzniku nových děl je důležité diskutovat o již existujícím umění, zejména o tom z období druhé poloviny 20. století, které je zatíženo tíhou totalitní minulosti. Ačkoli díla z období komunismu nesou negativní emoci, mnohé z nich mají nespornou uměleckou kvalitu a jsou dokumentem doby, kterou nemůžeme popřít, ale musíme se s ní vyrovnat.

Vizuální smog je termín používaný k popisu nadměrného množství rušivých vizuálních prvků v městském prostředí. Tyto mohou zahrnovat agresivní reklamu, billboardy, velké svítící displeje, nesourodé označení provozoven a další prvky, které narušují harmonii a estetiku prostředí. Vizuální smog může mít negativní vliv na kvalitu života obyvatel, může způsobovat stres, snižuje hodnotu prostředí a ruší pohledovou atraktivitu daného místa.

Regulace vizuálního smogu se zaměřuje na kontrolu a omezení těchto rušivých elementů s cílem zachovat estetickou kvalitu, pestrost veřejného prostoru a jeho identitu. Zásadní je stanovit základní pravidla a ponechat prostor pro kreativitu všech, kteří do prostředí vizuálně vstupují. Způsobů nastavení pravidel je více: může se jednat o

vytvoření manuálu dobré praxe ve spolupráci s odborníky, pozitivní motivace v podobě pobídek, restriktivní vyhlášky, granty na opravu fasád pro majitele nemovitostí a mnoho dalšího. Možností je hodně a je důležité je nastavit s ohledem na specifika konkrétního města.